Heterometrus bengalensis - 1.odchov v ČR

06.09.2014 01:20

6.7.2014 od ranních hodin probíhal porod naší jediné samice Heterometrus bengalensis. Všemu předcházelo nápadné vyhřívání samičky pod žárovkou (v podstatě to samé, co lze pozorovat u našich P.imperator a jiných druhů rodu Heterometrus v našem chovu -chování signalizující březost samice) a to i při konstantních teplotách 28-29°C (pod žárovkou více). Porod trval až do večera a to za přítomnosti samce. Ten zůstal v teráriu v průběhu porodu a celého odchovu až doposud, jelikož nevykazoval žádné agresivní sklony, samici neomezoval ani nerušil. Přestože má samice možnost vybrat si v teráriu (60 x 35 x 30) hned z několika úkrytů, setrvává nadále se samcem v jednom společném úkrytu z rozbitého květináče. 

Štírci, resp. larvy se začínaly svlékat 13.7.2014, během 14.7.2014 se svlékli poslední, nadále zůstávají na zádech matky. 6.9.2014 bylo při kontrole napočítáno 16 mláďat ve 2. a pár již ve 3.svleku, což jak se později ukázalo, nebyl plný počet. Mláďata si totiž záhy začala v bezpečí úkrytu budovat v substrátu (rašelina) nory. Ty byly zpočátku jen mělké, ale postupně je mláďata prohlubovala a tvořila poměrně velké komůrky v nichž se valná většina z nich ztrácela. Zajímavý je fakt, že při hrabání a zvětšování tohoto úkrytu jsem pozoroval několikrát i samotnou matku, která ač měla možnost vytvořit o dost větší noru, do níž by se skryla sama, namísto toho jakoby pomáhala mláďatům jen s odklizením nakupeného substrátu a občasným prohloubením ústí nory. Zpočátku mláďata obývala pouze úkryt rodičů, později se za asistence jednoho z nich přesouvala po teráriu na kratší výpravy a část z nich zůstávala i v dalších úkrytech, kde počala také vyhrabávat nory (kupříkladu úkryt u kořenů syngonia, které je v teráriu zasazeno a nebýt krmných cvrčků, tak i zdárně prospívá - štíři ho nikterak neničí). Mláďata jsou krmena přibližně každé 3dny 20-30 cvrčky a to včetně adultů určených pro rodičovský pár. Nikdy nebylo pozorováno jakékoliv poškození mláděte cvrčkem, naopak již prvo a druhosvlekoví štíři jsou schopni ulovit překvapivě velké cvrčky a také je pozřít. Vždy přitom kořist bodnou, často opakovaně. Dvakrát bylo pozorováno, jak samice ulovila v úkrytu cvrčka, okolo ní se sběhla nejbližší mláďata a samice jej "trhala" klepítky na menší kousky, která požírala mláďata. Asi bych to považoval za scifi, kdybych to neviděl na vlastní oči. 

Zároveň musím říct, že za celou dobu chovu jsem nepozoroval žádný byť jen  náznak kanibalismu ani mezi mláďaty, ani ze strany jednoho nebo druhého rodiče.

S mláďaty je zacházeno jako s rodiči, bezkontaktně. Na rozdíl od jiných druhů rodu Heterometrus je u H. bengalensis uváděna výraznější toxicita (?) . Zda se tato informace zakládá na pravdě netuším, nicméně mám k tomuto zajímavý poznatek. Při nákupu těchto štírů jsem byl přítomný hned několika nákupům, které u prodejce vykonali dříve příchozí kupci. Za účelem skládání skupin s vhodným poměrem pohlaví bral prodejce bez obav veškeré nabízené druhy rodu Heterometrus do rukou (za "telson"). Až na H.bengalensis. Měl jsem bohužel tu smůlu pozorovat, jak předchozí zájemce skupuje několik posledních samic tohoto druhu. Všechny H.bengalensis bral prodejce dlouhou pinzetou. Moc jsem tomu nevěnoval pozornost, vpodstatě mi to došlo až doma, když jsem se snažil "vygooglit" nějaké info o tomto druhu. První poznatek z internetu bylo zjištění, že neexistují (myšleno v době, kdy jsem si štíry přivezl) žádné informace jak štíry chovat, žádná teplotní rozmezí, žádná vlhkost atd. Druhou získanou informací bylo zjištění, že veškeré údaje na internetu jsou z 99% o jedu tohoto druhu, který se začíná používat v boji proti leukemii (nejsem lékař, takže se nebudu snažit nějak zkresleně podávat informace volně přeložené z netu - případní zájemci nechť posoudí sami), resp. nějakému jejímu typu + informace o přítomnosti neurotoxinu (dal bych sem odkaz, ale nedaří se mi tyto stránky znovu nalézt). Tehdy mi docvaklo chování prodejce a to, že se měl v podstatě na pozoru. 

Od dob, co mám tyto štíry v chovu se na internetu vyrojilo již více článků a to jak z lékařského prostředí, tak i chovu, ale nenalezl jsem nic podrobného. Vesměs fotografie zakoupených importovaných H.bengalensis. V České republice jsem se zatím nesetkal s žádným odchovem tohoto druhu a tak považuji náš odchov za první v našich končinách. Mimo kamaráda zatím nemám žádné zprávy o dalších H.bengalensis v našich chovech. 

Závěrem bych rád poznamenal, že tento druh jsem jako Heterometrus bengalensis zakoupil a proto také svůj odchov pod totožným označením dále nabízím. Nejsem systematik a tak je klidně možné, že se zase časem ukáže, že jsou pod označením H.bengalensis importéry nabízeni různí štíři, nové druhy nevyjímaje. Jako chovateli mi ovšem nezbývá, než "prodávat jak jsem koupil". Buď jak buď jsem rád, že se mi podařil odchov, mláďata se mají více než čile k světu a můžu pozorovat již řadu měsíců bezproblémové soužití dospělců s potomky i sourozenců mezi sebou. 

 

Ps:nedávno jsem se dočetl, že protein izolovaný z Heterometrus bengalensis se jmenuje Bengalin 

(bližší info např... http://www.biotechnologyforums.com/printthread.php?tid=1672)