Pueblacorni, sinacorni a ti druzí..

01.05.2011 18:28

Pueblacorni, sinacorni, jurrasics a další byli V ČR donedávna takřka neznámými zvířaty, přestože třeba první sinacorni zde spatřili světlo světa před více než 15lety (fotografie i textace k dohledání ve starších ročnících Akvaria Teraria) a rozhodně ne jedinkrát. Z našich zkušeností můžeme říci, že se jedná o perfektní zvířata jak pro chovatele, kteří chtějí jedno zvíře s netradičním vzhledem bez jakýchkoliv chovatelských ambicí, stejně jako pro ty, kteří se věnují chovu naplno včetně rozmnožování. Protože se jedná o designer zvířata kde lze pokračovat buď v liniovém chovu nebo se snažit o zapojení dalších forem či druhů (obecně rody Lampropeltis, Pantherophis, ale třeba i Pituophis), je nad slunce jasné, že i odchovy skýtají řadu překvapení stran barev a kreseb. V zahraničí jsou známé šlechtěné linie Imperials, Pueblacorns, Junglecorns a řady dalších. My jsme udělali první, bohužel bolestnou, zkušenost před cca 10 lety při zakoupení importované samičky mláděte junglecorna s nádhernou černožlutou kresbou. Naše tehdejší obavy, týkající se příjmu potravy s ohledem na  tradované "informace" o takových zvířatech - křížencích,  se ukázaly jako  zbytečné. Samička lovila a následně pohlcovala potravu stylem, který jí v současné době může řada chovatelů guttat, korálovek a jiných užovek závidět. Bohužel, jak se záhy ukázalo, samička měla endoparazity,  opakovaně zvracela a pravděpodobně špatné nadávkování Entizolu, které jí mělo pomoci,  vykonalo své.  V roce 2007 jsme získali do chovu velmi netradičního křížence, který ani ve světě nebývá moc běžným. Jednalo se opět o samičku, tentokrát z odchovu v ČR, která byla potomkem samce Lampropeltis pyromelana woodini a samice Lampropeltis mexicana greeri. Vyjma dalšího stejně zbarveného sourozence (obě mláďata krásně světlá, bez tippingu) a jednoho, co připomínal L.t.sinaloe, byla ostatní mláďata tmavé barvy se silným zastoupením červené barvy a připomínala Lampropeltis ruthveni. Mládě pefektně lovilo (jako ostatně všechna mláďata těchto literárně často "neživotaschopných a neplodných kříženců" v našem chovu či v chovech tuzemských i zahraničních kolegů) a na rozdíl od mláďat třeba campbellek nebo honduresisek totožné velikosti vůbec neprojevovala plachost. Bohužel i přes naše několikaleté úsilí o rozmnožení se její odpáření nepodařilo, resp. nebylo pozorováno. Kupříkladu dva zapůjčení samci L.p. knoblochi bohužel jevili víc zájem o sebe, než o páření s ní.

 

 

V následujícím roce jsme získali do chovu albino sinacornku, která pochází z české linie a přesněji se jedná o F2.

Tato, nyní 4 letá samice, nepotvrzuje nic z v minulosti naslepo opisovaných tvrzení o neplodnosti, či neživotaschopnosti těchto kříženců. Odmala perfektně loví a k neplodnosti snad tolik, že již její rodiče byli potomky albino guttaty a L.t. sinaloe. Letos je opět po zimování a protože u ní vloni neuspěl pro svou drobnost samec designera L.g.californiae štěpitelný na albino (i když se snažil, samici nedokázal "zastavit"), letos jí bude chovným partnerem mohutný tříletý samec pueblacorna poss het anery.

 

Tímto se dostáváme k pueblacornům, což jsou obyčejně potomci L.t. campbelli a P. guttatus. Náš je výjimečný tím, že nevznikl tak, jako většina pueblacornů po celém světě a měl za matku campbellku. Otci byli k dispozici dva, anery a klasik, ale páření v loňském roce potvrdilo, že otcem byl klasicky zbarvený samec guttaty. Pochází z prvního odchovu pueblacornů v ČR vůbec, který se povedl kamarádu Vlastimilu Faitovi z VF-Tera (http://www.vf-tera.ic.cz/). V současné době již Vlasta pracuje s vlastní linií pueblacornů, kterou šlechtí jak nadále v přímé linii (v loňském roce docílil F2 generace pueblacorn x pueblacorn), tak zpětně na guttaty (loňská hetera na anery jsou potomky F1 samce pueblacorna a samici anery guttaty). 

O vzniku, původu i samotném chovu  pueblacornů se můžete dočíst na stránkách "otce české linie" http://www.vf-tera.ic.cz/pueblacorn.html. V našem chovu se pueblacorn ukázal jako velice tvrdé a nekompromisní zvíře stran krmení, které si v ničem nezadá s lovem californií. I přes společný chov s různými jinými druhy se přitom nikdy neprojevovaly sklony ke kanibalismu (nutno ovšem podotknout, že z tohoto úhlu pohledu není bezpečný žádný druh). V současnou dobu je již umístěn se samicí sinacorna a pevně doufáme, že letos se nám povede odchov.